last supper.... jesus christ superstar

Únorový koncert... Čarodějnice z Amesbury...
I když byl čas jen na tři sloky, jsem spokojená...

:-)

divadlo a podivná nemoc

Dear Jeremy,
Jak jsem slíbila tak píšu.. sice později, ale ano....
Zajímá vás co divadlo? Tak dobře.. Všude tam bylo rozvěšeno, že "v dnešním představení hraje hlavní roli paní Emma Černá." Aha řekla jsem si, neznám, ale nevadí....
Tak se usadím úplně na kraj předposlední řady v krásně útulném sále divadla Komedie a čekám.... asi po dvaceti minutách, když se už stihli usadit na svoje místa všichni se začalo hrát....
Pořád čekám na Emmu Černou, ale jaksi hrála hlavní roli Vanda Hybnerová... Zřejmě se pořadatelé rozhodli, že kromě pozdního začátku se lidi pokusí ještě zmystifikovat...
Ale co... bylo to pěkné (ale rychlé a krátké) představení. Občas nemusela mylá Vanda/Emma tolik křičet páč to působilo jako přehnaná psychotragedie, ale zase jí nemůžu upřít její opravdu nesporný talent a cit pro roli, jen ten hlas no...
A teď má záhadná nemoc. O té se nebudu moc rozepisovat, řeknu vám jen, že mě už třetí týden střídavě trápí střevní potíže a to tak že záhadně.... Prvně to začalo tak, že mě to chytlo pátek, sobota, neděle... Druhý týden už to bylo čtvrtek, pátek, sobota a neděle, a aktuální třetí týden mi to začlo projistotu už dnes (ve středu) no co se z toho vyvrbí to nevím doufám jen, že to nebude premanentní... 
Mnoho pozdravů přeje Ta co se těší na Velkou Briátnii

Pocitovej a divadelní den

Drahý Jeremy,
Po našem seznámení Vám píšu první dopis.
Dnešek začal velmi podivně. Zavonil mi budík, což se obyčejně nestává, a já opravdu vstala. Po příchodu do vyučovacího ústavu na mě přišel deprimující, ale zároveň nedeprimující pocit. Míváte taky někdy pocit, že nevíte jestli je vám dobře nebo špatně a jestli je to psychický nebo fyzický? Tak to bylo přesně ono. Divný, co?
Teď máme volnou hodinu místo AP...
Většinou Klidný mr. F. se rozčílil, že si o volné hodině povídáme, prásknul klávesnicí o stůl a za mohutné rány vyšlé z nárazu dveří o futro se odporoučel a to dost rychlým tempem z učebny... Dost šok... Poprvé jsem měla pocit "že by se ve mě krve nedořezal" :-D Docela fun zjištění, že to je v podstatě pravda.... Je dost divný cejtit, jak se vám zastaví všechna krev všude a pak se zas začne roztejkat.... FUJ
No a pomalu se dostávám ke konci.... Známky na tom ohavným papíru budou dobrý tak no stress... Večer jdu do divadkla tak Vám o něm v příštím dopise poreferuju...

Se vzpomínáním na první setkání
Vaše Johanka

seznámení s Jeremym

Možná jste si mysleli, že tu najdete příběh o tom jak jsem se s Jeremym seznámila já, ale o tom to není....
Ne tady seznámím s Jeremym Vás...
Takže hned zaprvé, nesnažte se ho hledat. Nenajdete ho! Žije v Británii na jednom z předměstí Londýna, ale cestu k němu zná jen myšlenka, ne nohy.

Je vysoký, ale ne moc. Má světle hnědé vlasy a jeho vousy, které nosí na bradě krátce zastřižené a s knírkem, mají stejnou barvu. Nejradši má knihu ve křesle za velkým pracovním stolem ve velké pracovně. Nesnáší rajčata (což já nechápu), a lilek (což chápu). Má rád ač je určitě muž bílé víno. Na stěnách jeho starého domu visí díla francouzských impresionistů, ale i pár moderních kousků...

Zahradu nemá. Jen předzahrádku...
Jeho pes je kříženec, nikdo neví čeho s čím, který je víc v přilehlé vesnici než s Jeremym...
Jeremy strašně rád vypráví... ale ještě raději čte.
jeho obývací pokoj je zeleno-hnědý.